Láska Stories

Náš vzťah sa vyvíjal lepšie než som očakávala. S nevlastným bratom som si rozumela. A rozumeli sme si viac než dobre. Všetko ale skomplikuje jeden večer keď naši rodičia pôjdu na konferenciu a my ostaneme sami. Tento Románik si nemôžeme predsa dovoliť! <<<<< Leyla Conner je bystré, šikovné dievča študujúce dizajn a architektúru. Síce sa často správa neprirodzene na "dámu", nevhodné sa oblieka alebo ukazuje až príliš veľa pokožky, stále je to jedno nádherné dievča. Po rozvode svojich rodičov sa presťahovala spolu aj s otcom k jeho novej rodine. Čo však nevedela je, že okrem najlepšiej kamarátky sa jej podarí prežiť aj malý letný Románik. ... Daniel Valer je školský playboy, sukničkár a veľký f*ckboy. Okrem jeho dokonalého zhľadu sa však venuje angličtine a knihy ho doslova že priťahujú. Niekedy viacej než dievčatá. Jeho otec tu nikdy nebol a on sám nedostal možnosť či sa vôbec chce presťahovať a žiť s neznámim človekom. Tak ako Leyla, ani on nevedel že toto tu bude mať ešte pekný obrat. >>>>> Zobudila som sa. Oči sa mi ledva prispôsobili silným lúčom slnka šlahajúcim presne do mojich očí. Chcela som sa otočiť na druhú stranu ale nemohla som. Niečo ma držalo. Zrazu sa s toho niečoho stala ruka. Ruka ktorá bola okolo môjho pásu. Ruka ktorá nepatrila mne. Ruka taká silná že ma dokázala priklincovať k posteli až tak aby som sa nepohla. A vtedy sa mi to všetko vrátilo. Včerajšia noc, všetko čo sa stalo. Bola to realita, nie sen. Daniel lezal vedľa mňa. ×Najlepšie hodnotenie× #1 night #1 story #1 stepbrother #1 inlove #1 divorce #1 girlxboy #2 lesbian #2 badboy #4 badgirl #5 kiss

Tam kde jsou konce jsou vždy i začátky. Holly tohle ví moc dobře. Není človíčkem, který by dokázal zůstat na jednom místě příliš dlouho. Má pocit, že jí něco chybí, a Holly neví co. Cestuje, bloumá světem a doufá, že jednoho dne najde místo, které pro ní bude domov. S lidmi nikdy nezůstane v kontaktu a tak je osamělým dobrodruhem, který nikdy neví kam ho nohy zavedou. Ale občas nás naše minulost dožene...

příběh je o kamarádské přespávačce která se zvrtne ....

poslouchej. tohle není kniha, co tě zachrání. tohle tě rozebere. slovo po slově. učili nás mlčet. učili nás sklonit hlavu. já píšu, abych přežila. píšu o vitriolu v krvi. o kůži, co pamatuje každý dotek. pokud máš odvahu, čti. pokud nemáš - stejně už tu jsi.

If you are sad, lonely or empty, this is just perfect for you.

Kate Avesová přestoupí do deváté třídy na Roseovu školu s domněnkou že se bude jenom učit. Bohužel pohledný Thyme Menstrest jí ukradne srdce v první minutě. Kate se na něj zoufale snaží zapomenout, ale její srdce jí to nedovolí. Mezitím Thyme začne chodit se školní kráskou Elene, která čirou náhodou Kate absolutně nesnáší. Bude to láska nebo jenom bolest?

Mladá královna přijede na královský dvůr aby zasnoubila. Ale nikdo neví jak se vše vyvine......

*Milovala ho víc než cokoliv jiného. On byl její nejlepší přítel. A pak všechno skončilo...* Po tragické autonehodě je mladá dívka prohlášena za mrtvou. Ve skutečnosti je však unesena do tajné laboratoře, kde je geneticky upravena v dokonalou zbraň - silnější, rychlejší, téměř nesmrtelná. Její minulost je jí vymazána. Stává se číslem, který plnícím rozkazy. Až do chvíle, kdy dostane nový úkol - najít a chránit mladého muže, jehož krev může být klíčem k vytvoření dalších bojových jednotek. Toho muže však kdysi hluboce milovala. Netuší, kdo je. Ale city se nedají navždy potlačit. Vzpomínky se vracejí v bolavých záblescích, stejně jako emoce, které měly být navždy pohřbeny. Když zjistí pravdu, musí se rozhodnout.

Niekoľko rokov po porazení Gai z pohľadu Annabeth Toto nie je ani možné. Znova ten istý sen( sníva sa mi už asi tri týždne). Všade je tma, iba v kúte obrovskej miestnosti sa leskne malé svetielko. Pomaly sa k nemu približujem, keď to uvidím. Celá stuhnem, nemôžem sa ani pohnúť. Štyri červené oči na mňa vrhajú vražendý pohľad. Osem obrovských nôh sa ku mne začal nebezpečne rýchlo približovať. Bola to Arachné. Chcela som sa otočiť a utiecť ,ale nohy sa ani nepohli. Načiahla som sa po svojom bronzovom noži, ale nebol tam. Zrazu som už len cítila ,ako ma niečo uštiplo do krku. S ľakom som sa prebudila. Tvár som mala celú mokrú a triasla som sa. Ten sen sa mi sníval už veľakrát ale vždy to vo mne vyvolalo rovnaký pocit. ,Keby tu tak bol Percy, pomyslela som si. Ten vždy vedel ako ma upokojiť...

Verču čeká poslední krok, Svatba. Mezi tím se dějí malé problémy. Jak si Verča poradí?

Jak silná je hranice mezi přátelstvím a láskou? A jaká je cena za to, co milujeme?

Nějakou dobu mám problém najít si čas na psaní. Nejen na to kreativní, ale i na cokoliv jiného. Čas je pro mě zvláštní fenomén - ráno mám pocit, že ho mám přehršel, ale když se blíží večer, uvědomím si, že jsem ho vlastně neměla vůbec. Dny ubíhají mezi prsty, pohlcené prací, povinnostmi a únavou, která se ve mně usazuje už od prosince 2024. Vím, že takhle dlouho nevydržím. Je mi 34 let a mám tolik zájmů, tolik plánů - a přesto jsem vyčerpaná. A možná právě proto se ke mně vrátil tenhle příběh. O samotě, která je těžká. O čase, který se vleče i mizí zároveň. O vůních, vzpomínkách a tichu, které nikdy nezůstane prázdné. O uvěznění o samotě a o tom, jak vzduch stále nese jeho jméno. Pozor je tu zmíněn mpreg a gay vztah. Nevlastním ani charaktery a ani místa. Fanfikce vychází z díla Mo Xiang Tong Xiu, Mo Dao Zu Shi.

Být Dcerou Země a Slunce znamená žít tak, jak si lidská bytost zaslouží: budit se za svítání, nechávat se konejšit bezpečnou náručí božstev, naslouchat zpěvu větru, krmit se dary přírody a hvězdnaté večery usínat po boku své družky. Kulturní rozmanitost odjakživa přinášela krásu, ale také příležitost pro vznik nenávisti. "Jak moc může živý tvor nenávidět?" je stejně špatně zodpověditelná otázka jako "Jak moc může milovat?". Nalézt si k sobě cestu jako dvě ženy s cizími hodnotami, pocházející z kompletně odlišného prostředí je úkol nesnadný...ačkoliv... !UPOZORNĚNÍ! V textu se objevují motivy intimity a násilí. Nic z těchto citlivých témat není v jediné kapitole rozepsáno tak, aby čtenáře traumatizovalo :), avšak obeznámení na úvod je dobré.

Všechno nebo nic.

~ Inspirováno událostmi v mém životě ~ Fyzická těla někdy zůstávají naživu déle, než naše duše. Duše umírají. Alespoň jsem o tom přesvědčený. Mnohé duše nedokážou ustát krutost a tíhu tohoto světa. Odcházejí daleko do hlubin neznáma, temné melancholie, a berou si s sebou vše, pro co jste kdy chtěli žít. Zanechají vás tu coby prázdnou schránku, nucenou pokračovat v existenci beze smyslu. Bouře ve mně bývala silná. Proto zbyla poslední jiskřička naděje. Poslední maličkatá víra v to, že se má duše jednoho dne vrátí. A spolu s ní i osud - ten úkryt pro snílka.