LittleNaokiLover
Sama vlastně nevím, co sem mám napsat.
Taky máte občas ten pocit, že jste jen Vy? Že všichni ostatní jsou falešní nepřátelé a lháři? Nebo naopak chcete všechno konečně vykřičet do světa a ukázat, co je ve Vás? Chcete někomu říct své návrhy, své myšlenky, ale nikdo si Vás nevyslechne? Máte pocit, že jste sami a všichni se na Vás vykašlali?
A co Vy? Budete mě poslouchat? Vyslechnete si mě a řeknete mi k tomu něco? Nebo mě budete ignorovat jako ti, před kterými se někteří ve svých snech snaží utéct? Budete stejní jako ti lidé za zdmi Vyšeho pokoje co se Vás snaží zesměšnit, ponížit a psychicky vyždímat, dokud se na život vykašlete, opustíte svět a oni potom začnou litovat svého chování?
Jenže, není potom už pozdě?