Historias de Promena

Pořád se na mě koukal těma svýma očima. Jako bych byla nějaké exotické zvířátko, které on musí prozkoumat, aby věděl, jak se v dané situaci budu chovat. Zvláštním způsobem, mě přitahoval, jak byl tajemný a skoro s nikým se nebavil, ale nesnášela jsem, když se na mě takhle někdo koukal, jako kdybych byla z jiné planety. Ano, byla jsem sice spíš taková...uzavřenější, ale to neznamená, že na mě všichni můžou takhle civět. Seděla jsem ve třetí lavici a vedle mě seděla holka, kterou jsem znala od základky, ale nikdy jsme se spolu moc nebavily. Každý den jsem pozorovala ptáky na obloze. Záviděla jsem jim, tu jejich volnost. Ale pokaždé, když jsem se na ně dívala, měla jsem takový divný pocit. Vybavila se mi hřbitovní cesta... Netušila jsem, co to znamená, ale tohle jsem měla pořád.

Licnost