Psychologický Geschichten

Některé dveře je lepší nikdy neotevírat. Některé domy si pamatují víc, než by měly. A některé příběhy tě nepřestanou pronásledovat ani po dočtení. Vítej v knize Mezi zdmi - sbírce hororových povídek plných napětí, tajemství a temné atmosféry.

Vzbudily jste se, a měli jste pocit, že vás někdo sleduje, že vás někdo ovládá...Tento příběh je ztvárnění paranoidního kluka z něhož se stane manipulátor, a sadistický mentalista...

Dvacet metrů čtverečních podkrovního ateliéru. Vůně akrylu, ticho a paletové nože připravené k boji. Pro většinu světa jsem jen obyčejná malířka. Nikdo netuší, že moje plátna jsou ve skutečnosti trezory na lidské utrpení. Když někoho namaluju s dostatečnou intenzitou, dokážu z něj vysát úzkost, strach i hněv a uzamknout je navždy do vrstev barev. Lidé ode mě odcházejí s lehkým srdcem. Já zůstávám vyčerpaná, ale s jasným pravidlem: Nikdy nemaluj nikoho, na kom ti záleží. Jenže pak do mého života zasáhne krutá rána a člověk, kterého miluju nejvíc na světě, se mi začne hroutit před očima. Sledovat jeho utrpení je nesnesitelné. V zoufalství poruším své jediné tabu. Vezmu čisté plátno a noc za nocí do něj vtiskávám jeho nejtemnější démony. Tah štětcem za tahem. Vrstva za vrstvou. Zázrak se povede. Druhý den se probouzí s úsměvem a bez stop bolesti. Jenže moje úleva netrvá dlouho. Brzy zjišťuju, že moje schopnost neodděluje jen špatné věci. Spolu se smutkem a úzkostí z něj zmizela i vášeň, strach, radost... a schopnost milovat. Stal se z něj dokonale klidný, ale emočně mrtvý cizinec. Abych ho zachránila, musím vzít paletový nůž a začít staré vrstvy akrylu mechanicky seškrabávat. Jenže s každým kouskem zaschlé barvy se uvězněné trauma nevrací jemu - zasahuje v plné síle přímo mě. Dokážu vrátit světlo do jeho očí dřív, než mě jeho vlastní stíny připraví o rozum?

kapitoly nemusí navazovat na sebe protože občas budu experimentovat s tímto žánrem cover vytvořil marvis_expert

Noah si poklidně žil, ale byl nemile vyrušen.

Probrala se v nemocnici. Rodiče se na ni usmívali, ale ona si je nepamatovala. Nepamatovala si nic. A musela věřit tomu, že je ta, kterou jí ostatní říkají, že je. Je tou, kterou pořád oslovují, na kterou volají. Ale je to pravda? Je to ona, na koho volají?

Pursued aneb 'Sledovaná'. Příběh o dívce, která má neustálý pocit, že ji někdo sleduje. Jak daleko to zajde? Kdo ji pořád sleduje? A co vše je ten někdo ochotný udělat pro to, aby ji mohl dále sledovat?

Ahoj, jmenuji se Viktorie a toto bude skutečný příběh o mně, o tom, co se mi stalo a jak se cítím. Prosím, nesuďte mě za to, jen se nemám komu svěřit. Abych o mně měl stručný přehled, tak vám stručně řeknu, kdo jsem, je mi teprve 14 let, mám toho hodně přátel, které mám rád. Jsem normální holka, tak jsem si to myslela.

Melody je velmi uzavřená. I přes svůj zdánlivě ideální život si sebou nese velmi těžké břemeno, a to již od rané puberty. Když však přejde na střední školu, najde oporu, které je schopna s narůstající důvěrou svěřit všechny své problémy. Zvládne Melody svůj stav, nebo se opět zklame a vzdá veškerou důvěru v lidstvo? A sebe samotnou?