Smrt قصص

"Njen pogled je bio od stakla, proziran, a ipak toliko maglovit. Njegovi pogledi bili su mutni, toliko mutni, a toliko sjajni. On je bio cvijece, a ona njegovo stablo. Funkcionisali su kao jedno, i ako ona nikad nije mogla vidjeti njegovu lepotu samo ga je drzala, a ni sama nije znala sta je drzala. Svijet se promenio, a kada je on nestao slomio joj srce. Poslao joj zvezdu vodilju da joj otvori oci, a kada je ona vidjela zvezdu, videla jos milijun njih, malih svetlucajucih bića. Tada je shvatila da ju je napustio, kako bi mogao na svakoj zvezdi da ispise njeno ime." Priča puna misterije, tuge, ljubavi, i vredne i poučne lekcije, u vezi dvoje mladih, koji su se iskusno voljeli, ali su bili ipak nesavršeni jednog za drugog. Priča, napisana od @/thesilenceofdestiny, i priča koja vas neće ostaviti ramnodušnima. Uživajte✒

-Fantasy-

Příběh obyčejné dívky, která se dostane do válečného tábora, jako ošetřující sestra. Nesouhlasí s válkou, ale vojákům pomáhá, jak může. Její časté vycházky do přírody jí poskytují klid, o který přišla v den, kdy jí vojáci odvedli do války. V táboře se setkává se smrtí, krví a zoufalstvím. Celý příběh se dívka snaží najít svůj klid, svou uloupenou svobodu.

Posveceno mom tati.

Udejjdjdnd

Joel si myslí že existuje jeden svět ale co se stane když začne mít vidiny? Bude v pohodě?

Povím vám můj pravdivý příběh o kleptomanii, je to příběh podle pravdy, proto jsem musela změnit názvy obchodů. Přes 2 roky, co jsme do toho spadly jsme nakradli něco okolo 40 000.

Vydejte se se mnou na dobrodružnou výpravu za ztracenou otcovou lyrou. Předem upozorňuji, že to bude nebezpečné, plné nástrah a nebezpečí, ale my to zvládneme! Tak, na co ještě čekáš? Jdeme!

Pohybují se mezi námi, nesmrtelné přízraky, tisíce let studující společnost. A jsou její součástí natolik, že si pokládají otázku, zda jsou více lidmi nebo bohy. Líný, ale spolehlivý přízrak Azrael Mainyu slouží nejmocnější síle ve známém i neznámém vesmíru, kterou je naneštěstí jeho sestra Angra.

Adam Frey začne vídat věci, které ostatním zůstávají skryté. Zářící postavy, podivná světla a dveře vedoucí na místo, kam žádný živý člověk nemá vstoupit. Když však překročí jejich práh, zjistí, že jeho příchod byl očekáván dávno před jeho narozením. Nikdo přitom netuší, zda má změnit svět, zachránit ho - nebo otevřít něco, co mělo navždy zůstat zavřené.

Jak moc je černá má minulost? Jak moc jsem přešlápl tu čáru oddělujicí mě a ten most? Proč se má černá duše mění na bílou? Vždy to budu já, ten smutný chlapec s černými myšlenkami. A ty budeš vždy ten bílý most, který je prokletý bílou barvou. Bílý most uprostřed černé řeky.

Druhý díl neuvěřitelného příběhu Katariny a Harryho. Změna může být hodně zla a nebo hodně dobrá, záleží jaká bude. Druhý díl, takže i další spolupráce s @tynka_99. První díl můžete nalézt na jejím profilu.

Nataša se dostává do nebezpečí, ve kterém by nechtěl být nikdo z nás a snaží se ze všech sil přežít, ve hře, které sama nerozumí.

Je na něho naštvaná a on na ní ale oba z jineho duvodu. usmíří se? Zamilují se do sebe?

Kratší příběhy a básně věčinnou s depresivní tématikou. Cover od @RabidShooter

Kdyby se to nikdy nestalo nepoznala bych ho. Je to egoistický pako...a já ubohá holka, která se snaží vzpamatovat.

,,Teď je ta chvíle ! '' Vytáhla jsem šíp a lukem mířila na ubohého králíka. Koukal se na mě jakoby už věděl co přijde a jen čekal až se to stane. Střela byla přesná. Nedělalo mi sice radost zabíjení zvířat, ale stejně by tu dlouho nepřežil a skončili by u někoho jiného na stole a zrovna teď ... po pár dnech kdy jsem jedla pouze to, co jsem našla na louce byl můj hlad silnější než lítost.

Bylo slunečné páteční odpoledne. Nádherný, přenádherný letní den a zrovna začaly letní prázdniny. Ulicemi se rozléhalo radostné pokřikování studentů, kteří si navzájem sdělovali své plány na prázdniny, všechno, co musí během prázdnin stihnout a navzájem se podporovali ve svých nových nápadech, jak nejlépe využít tolika volného času. Sebastien Hook přišel domů tak, jako vždy a to sice pozdě večer. Měl za sebou náročný den v práci, když se pohádal se svým kolegou a ještě ke všemu musel sedět v kanceláři o tři hodiny déle, než u něj bylo obvyklé. Unaveně odemykal dveře od svého malého, moderně vybaveného baráčku a udělal si šálek kafe, přičemž si z aktovky vybalil veškeré důležité dokumenty, které si chtěl ještě dnes důkladně, avšak v klidu projít. Přišlo mu zvláštní, že je v domě takové ticho, nehraje žádná hudba, ani televize, stejně tak ho ani jeho milovaná dcera Blaise nevítala srdečnými úsměvy a dokonce ho ani neobdařila milým pozdravem. Nemohl si také nevšimnout toho, že se domem nelinula vůně palačinek a výtečného ovocného koláče, což byla u Blaise již tradičním pokrmem každý pátek. Celá situace mu přišla podezřelá. Vyběhl nahoru po úzkém točitém schodišti a když se dostal k pokoji své dcery, zdvořile zaklepal. Když se dlouho nikdo neozval, usoudil, že Blaise pravděpodobně spí anebo ho neslyší, protože má už zase na uších sluchátka. Nebyl si jist a tak po chvíli opatrně vešel bez vyzvání do pokoje. Ztuhl. Rozklepal se. Byl v šoku. Naskytl se mu pohled, kterého by neměl být člověk nikdy v životě svědkem a to ani v té nejhorší noční můře. Jeho jediná dcera, jeho největší poklad, ležela nehybně na posteli, do půli těla přikryta bavlněnou dekou. Její zářivě bílá košile byla skrz na skrz prosáknuta čerstvou krví. Kolem byla spousta krve, podlaha i zeď, vše bylo

Rodina je vše