Pomalu jsem došla ke stáji a otevřela vrata, ty jen zavrzala a otevřela se. Rozhlédla jsem se kolem sebe, nikde nikdo jen pár koní co zrovna dojídali své seno. Prochazím dlouhou uličkou kolem boxů a nakonci zabočím doprava, jsou tam velké dveře, které vedou do kryté jízdárny. Jsou lehce pootevřené a stačí jen do nich lehce šťouchnout a ony se otevřou. Stojí tam můj táta a drží v ruce vodítko s koněm. Přes slzy štěstí jsem je skoro ani neviděla. Je to nádherná bělka s velkou mašlí okolo krku. Doběhnu k ní a pevně ji obejmu a nechám slzy volně téct.All Rights Reserved