Šepot slunečnic

Vše, co za svůj život Emily poznala, nikdy nepřekročilo práh jejího domova. V důsledku horeček, které odjakživa bezdůvodně přepadávaly její tělo, se svět, který viděla okolo sebe, často slíval s tím, který vídala, když upadala do snění.

Ví, že její život zde je pevně vyměřen, a že za ten krátký čas jen těžko spatří i něco víc, než tapetu svého pokoje. I přesto se ale ona, která se krom své matky a bratra s nikým nikdy nesetkala, jednoho dne probudí ve veřejném autobusu, bez jediné vzpomínky na událost, která ji donutila opustit její dosavadní bezpečí.

Ocitá se na místě, kde vyrostla její matka, a o kterém se jí ani jejímu bratrovi, kdoví proč, nikdy nezmínila. Velmi rychle zjišťuje, že tu nikdo z její rodiny není vítaný, a že tajemství města se její osoby, které tak úplně nerozumí, dotýkají mnohem víc, než mohla tušit. Ať už jde o tajemné ženy Grayovy, které podle slov obyvatel nestárnou, nebo řadu vražd, které se s podivuhodnou přesností dotýkají vždy její, nebo jiné ze zakladatelských rodin.

V hlavě jí zní slova její matky, o kterých si je jistá, že jí je ve skutečnosti nikdy neřekla.

Neotáčej se, pokud slyšíš smích v zádech.

Vyhýbej se lesu, když je Měsíc v plné síle.

Nikdy nepřijímej jídlo od cizích.

A především, nikdy nenaslouchej slunečnicím.

7. 7. 2017 #28 Mystery / Thriller