HNĚV

Prolog

Starý Cliff zamáčkl špačka do prachu a přimhouřil oči.Slunce ještě nestálo vysoko nad horizontem,ale jeho paprsky už byly ostré.Vše se zdálo normální.Lidé spěchali do práce,obchody se otvíraly.Na hlavní ulici bylo rušno.Jen snad na zářivé červnové ráno trochu dusno.Ale jinak se vše zdálo normální,ale Cliffovi něco nesedělo.Nevěděl ale co.Začínalo ho to rozčilovat.Zapálil si cigaretu.Starý Cliff,jak mu tady říkali,takto vysedával a pokuŕoval na dŕevěné židli,pŕinesené z domu,už patnáct let.Postavil židli pŕed vápnem nabílenou zeď školičky,kde pŕedtím asi čtyřicet let působil,posadil se a pozoroval.Učitel. lidé procházeli kolem a byl by v tom čert,kdyby jej nejdéle do pěti minut nepřišel pozdravit některý z jeho bývalých žáku a neutrousil pár slov... Uštědřil výchovné pohlavky nejmíň třem čtvrtinám městečka,takže nikdy pochopitelně nezůstal sám dlouho...A ulici znal jako svou kapsu.A dnes...vše bylo řádně na svém místě,dřevěné domy postavené ve stejném nebo teměř stejném stylu,malá samoobsluha,kde celý Hurston nakupoval skoro všechno,spěchající lidé...Vše se zdálo normální..
A přesto...Něco tu neseděl
Ale co?
To mě teda nervuje,říkal Cliff.Někdo na ně z druhého konce ulice přátelsky kývl,ale on téměř nereagoval.Bylo tu něco nezvyklého