Když jsem šel s hup

Reads 76
Votes 5
Parts 4

Reads 76
Votes 5
Parts 4

Jsem stratil svůj poslední sub a tak vám povídám: okamžitě zdechněte vy chulygani kurevski. 
Já si vas najdu a pak zaplatire vlastní krvi, todle je poslední. Varování ❗ 
Blíží se zkáza světa, kopu vám hrobi :)All Rights Reserved

Table of contents

4 parts

Content Guidelines

You may also like

Mnoho z nás si nezasloužilo to, co nás potkalo. Mnoho z nás si v pozdních hodinách často kladlo otázku: „Proč?" Netvrdím, že se v mých básních nutně najdete, ale pokud máte něco na srdci, melancholickou náladu či chuť na pěkné básně, jste na správném místě. Toto jsou básně jedné dívky, která roky krvácela na papír a rozhodla se, že je chce sdílet s ostatními.

Pozor, diskrétní zóna! by ArnostDNovotny

Chtělo by se, možná trochu nadneseně, napsat, že tímto právě překračujete pomyslný práh mé diskrétní zóny. V ní jsem se pokusil nabídnout něco málo ze svých myšlenek přetvořených do formy velice volného verše, kterému se však zdráhám říkat „poezie". Rád bych ale své texty označil za veskrze intimní, impulzivní, snad až sumarizující; protože právě o takový efekt jejich prostřednictvím usiluji.

zrada , strach , láska, zlomené srdce , smůla , ...

Dvaadvacetiletá studentka Literatury Bella, má vše po čem v životě toužila. Skvělou práci v kavárně, hodného přítele a úžasnou rodinu. Její život se ale obrátí naruby, když zjistí,že ten kterého bezmezně milovala jí celé roky lhal. Dokáže mu odpustit a nebo muset s jeho tajemstvím žít po zbytek života? Pokračujte ve čtení a dozvíte se.

Kdo čte v knihách, vždy skrývá nějaké to tajemství navíc.

chybí mi jaro. chybíš mi ty. ty jsi mé jaro. 5. sbírka

co oči nevidí, to srdce nebolí by MattonkaMattStyles

PRVNÍ SBÍRKA básně, kde jsem sepsala pravdu, kterou jsem tehdy nedokázala vyjádřit jinak než ve verších. vzpomínala jsem, přemítala a tiskla do svých neobvyklých poezijních výstřelků vše, co bych nebyla schopná vyjádřit v běžné konverzaci. má poezie není pro každého. je svá a chaotická a jen člověk, jenž ji potřebuje slyšet, v ní nalezne krásu. abych to zkrátila... básně a moje ilustrace, ve kterých je vtisknuta mizérie z bezcestí.

Básně o věcech, co zůstaly nevyslovený. O tichým zármutku, ztracený lásce a chvílích, kdy člověk zůstane sám se svým stínem. Někdy hořký, jindy křehký, ale vždycky upřímný. Pro ty, který znaj tíhu nevyslovenejch slov a chtěj jen vědět, že v tom nejsou sami.

Poezie převážně vážně aneb sbírka básní, laděná povětšinou lehce nostalgicky až depresivně, sem tam zpestřená trochou optimismu.

Nebe klidné a veliké, poseté hvězdami, kam jinam jít, když chcete být samy? - - mozna spatna poezie, stejne jako muj zivot. nebo ne? /1/

Ze srdce jedné zlomené duše

Mnoho z nás si nezasloužilo to, co nás potkalo. Mnoho z nás si v pozdních hodinách často kladlo otázku: „Proč?" Netvrdím, že se v mých básních nutně najdete, ale pokud máte něco na srdci, melancholickou náladu či chuť na pěkné básně, jste na správném místě. Toto jsou básně jedné dívky, která roky krvácela na papír a rozhodla se, že je chce sdílet s ostatními.

More details