Jednou jsem se takhle zamyslel... a to byla chyba. Patnáctiletý Alexander seděl v parku na lavičce a kolem ramen objímal dívku, která mu spočívala hlavou na rameni. Měla zavřené oči a on jí jemně hladil po ruce. Seděl a jeho plnou pozornost si uzmul igelitový pytlík pozvolna se převalující na trávníku.Alle Rechte vorbehalten
1 Kapitel