"Možná, že nic nevidím, Yoongi," pronesl mírným tónem blond chlapec, "ale ten, kdo je tu slepý... to nejsem já."
*
Vlasy zářící jako paprsky slunce, tváře rdící se studem, rty jako růžové okvětní plátky, avšak oči jako oceán hořkého oceánu bez jiskry života, prázdné a hledící kamsi do dáli. Avšak přestože nic neviděly, nebyl to andělsky krásný chlapec s křehkou duší ukrytou hluboko ve svém nitru, kdo byl tím slepým.
A právě z toho důvodu mu nejspíše sám osud postavil do cesty muže, jenž byl jeho pravým opakem, byl Měsícem k jeho Slunci, byl černou k jeho bílé, chladnou temnou nocí k horkému letnímu dni.
Dokonale do sebe zapadali, jako poslední dva dílky skládačky. Otázkou ovšem je, zda se Měsíc nechá ozářit paprsky Slunce, zda dovolí dni nastoupit namísto noci. A zda všem jejich protikladům dovolí splynout do jednoho celku, tak, jak po tom jejich srdce touží.
~ Za nový, svěží a úžasný cover převelice děkuji @Carol-ComT ^^ ~
Yoonmin
18+
Chtěl jsem mu něco říct ,ale nešlo to.
"Zase se mnou nebudeš mluvit"řekl naštvaným tónem.
Nemohl jsem.Chtěl jsem mu toho říct tolik ,ale moje ústa zklamala.
"Očividně to nejde ,takže to uděláme jinak"řekl a za pas si mě přitáhl blíže.Chytl mojí bradu mezi palec a ukazováček a zabodl svoje oči do těch mých.
"Tohle tě donutí mluvit"