Dvojčata-Mejmr

,,Ahoj, promiň, neznáme se odněkud?"
Zeptám se a v hlavě mi stale doznívá jeho smích.
Byl podobný klukovi, se kterým už léta natáčím ale stále neznám jeho tvář.

,,Hele promiň, ale ne."
Myslím, ze tebe bych si určitě pamatoval." Odpoví a s úsměvem na mě mrkne.
Blonďák, nepatrně vyšší jak já, nádherné hnědé oči a dokonalý úsměv.

Proboha...Honzo...klid. Tohle už jsi řešil minimálně stokrát.
Ty
Nejsi
Na
Kluky
Máš
Přítelkyni a jsi s ni šťastný!
Okřiknu se v hlavě.

,,Tak promiň, tohle je docela trapas."
Řeknu a poškrábu se na zátylku.
,,Hele v pohodě". Odpoví a jeho úsměv se ještě více rozšíří.
Vypadá to, že se dobře baví.
Mimochodem já jsem Pavel..a ty jsi?
Honza. Řeknu a podáme si ruce.
A od toho momentu se mi život obrátil vzhůru nohama.

Tímto vás vítám u svého nového příběhu.
Moc doufám, že se vám,bude líbit:)
Příběhů na téma Mejmr je málo, tak mě napadlo, proč to nezkusit? :3