Zoufalství bylo na samém začátku tohohle příběhu a zoufalstvím to i končí. Každý odstavec, každá věta je složena z beznaděje, hlouposti a především bezvýchodné zoufalé situace. Když člověk po něčem tak moc touží a dlouhou dobu se nic neděje, stává se naprosto bezradným a zoufalým. Pošetilcem a bláznem. Kam až je člověk schopný zajít, aby dosáhl svého? Zvláště, když se jedná o lásku mezi nejchytřejší, však mimořádně zoufalou čarodějkou v ročníku a jedním ignorantským zmijozelským princem.