Každé naše rozhodnutí ovlivňuje nejen nás samotné, ale také všechny okolo. Každý špatný krok, každá nepromyšlená věta. Všechno souvisí se vším. A ona přes to všechno zůstává stále stejně nezodpovědná, stále stejně divoká. Přesto, že její nerozvážnost jí nikdy nepřinesla nic dobrého. Miluje měsíc, protože jeho světlo na její činy nevidí. Není na to dost silné.
Ale v ten nejneočekávanější okamžik, v dobu, kdy se zdá, že se všechno potápí do temnoty... Tehdy vyjde Slunce.
"Milovala jsi Měsíc, protože neviděl.
Ačkoliv ani Měsíc nedokázal schovat jisté hříchy.
Ty starší z nich volají po pomstě.
Ty nové jsou odlesky tvé pýchy.
Způsobila jsi víc, než se ti zdálo.
I když na vlastní oči jsi viděla.
Viděla jsi všechno, co se stalo.
Ale nic jsi s tím neudělala.
Ona, chudák, trpěla za tebe.
Snažila ses jí pomoci.
A zatímco já svítilo na tebe,
ona se propadala do noci.
Ty jsi viděla jenom noc,
myslela jsi, že to dokážeš vyřešit.
Ale ani nad nocí nemáš moc.
A na mém světle lépe nehřešit."
Příběh psán z pohledu dvou dívek, v názvu kapitoly je vždy uvedeno písmenko, které označuje vypravěčku dané části:
C - Carmen
A - Anna
Dokončeno: 14.8.2017
" neni to kluk pro tebe naty" řekne mi a pohladi me po tvari kuba fibigr a ja se drzim abych se nerozbrecela pred nim.
"neni to kluk pro tebe naty "
" neni to kluk pro tebe naty"
to mi hraje v hlave celou noc.