Paštikový Vrazi
  • Reads 58
  • Votes 5
  • Parts 2
  • Reads 58
  • Votes 5
  • Parts 2
Ongoing, First published Apr 06, 2017
Kam se poděli ti lidé?Proč všechny stopy vedou do továrny na paštiku ?Čtěte a zjištěte víc.
All Rights Reserved
Sign up to add Paštikový Vrazi to your library and receive updates
or
#27černýhumor
Content Guidelines
You may also like
6 LET BEZ VZDUCHU.✅ by DavidLiamNachlinger
15 parts Complete
Škrábu po zdi svými nehty, které jsou okousané a od krve. Proudí mnou chlad ze studené podlahy, ale už jsem si za ten čas zvykla. Ani nevím jaký je den, natož abych věděla, jaký je rok. Venku slyším ptáky zpívat jejich již známou veselou písničku. Mně bohužel do zpěvu není. Pořád se snažím přizpůsobit podmínkám, kterým čelím, ale nejde to. 
Nad hlavou již slyším skřípání podlahy a vidím jak se prohýbá.
Už přichází. 
Jako vždy otevře dveře od temného sklepa, ve kterém se nacházím. Hodí mi sem kus chleba a sklenici vody, jak kdybych byla ta nejhorší osoba na světě, která si nezaslouží normální teplé jídlo. 
Žaludek se mi vždy sevře, když ho vidím. Jak kdyby místo svého obličeje měl obličej nějakého ďábla. Můžu odpřísahnout, že i Hitler by se ke mně choval lépe. Ten by mě aspoň jednoho dne nechal chcípnout v plynové komoře. Dosáhla jsem vrcholu největšího ponížení. Přeji si dvě věci. Umřít a nebo se z tohohle pekla dostat.
Cítím ve vzduchu, jak si ta svině nahoře dělá slaninu s vejci.
A pozor! Už jde směrem ke sklepu, kde se nacházím! Otevírá dveře a ušklíbá se na mě. Jak já bych mu jednu vrazila!
Dokutálel se k mé postavě, která už se přestala bránit. Nastavila jsem se sama od sebe, protože už jsem na to byla zvyklá. V mém těle už se nenacházela ani jedna emoce. Už jsem na to neměla sílu. A asi už ani nikdy mít nebudu.
You may also like
Slide 1 of 10
Neviditelná cover
PLEASE STOP PAYTON! [pozastaveno] cover
Elsa cover
Oběť podsvětí cover
Sweet serial killer cover
Thanos: Sen o ráji cover
Mafia :) cover
Černé kasino  cover
6 LET BEZ VZDUCHU.✅ cover
Bride from Bones cover

Neviditelná

13 parts Complete

Jsem dívka. Tedy, byla jsem dívka. Ne, nejsem transexuál. Jsem mrtvá. Je to tak. Jsem mrtvá, neslyšitelná a neviditelná. Ale mohla by existovat jiskřička naděje? Naděje, že nejsem navždy sama a ztracená? Jedna rána, pád do vody... A pak najednou sedím v parku a utápím se sama v sobě.