Vítám tě, zbloudilý poutníku,
jež jsi asi trochu poezie hledal.
Nehledej v mých verších logiku,
té mi Pán Bůh mnoho nedal.
Jestli máš náladu na básně
jedný nezletilý holky z maloměsta,
v tom případě jsi trefil krásně
a k cíli tě dovedla tvá cesta.
Avšak pokud si slibuješ,
že ti něco bude dávat smysl,
tak vrať se tam, odkud jdeš.
A neotupuj svoji mysl.
Jestli však nevadí ti lyrika,
či nesmysly, či kreativita,
v tom případě jsi našel básníka,
kterému hlava v oblacích lítá.
Čti dál, však tím nic neztratíš,
jen čas, a čas je pánem tvým.
Však pána jinak se nezbavíš,
než že se nebudeš zabývat s ním.
Jen čti a vem si něco ode mě,
od děvčete s nápady kloboučníka,
od dívky, která se nedrží u země,
od té, co obdivuje básníka.
Jediné, co ti vezmu, je čas.
A ten nahradím úvahami,
budeš jen přemýšlet, zas a zas.
Třeba proč jsou i špatní mezi námi.
Já nemám, co víc bych ti teď řekla.
Snad jen pokračuj a čti dál.
Další minuta tvého života utekla,
a každému z nás čas život vzal.
Tak co zabíjet čas, zabíjet krále,
co i ze samotné přírody smí jíst?
Jestli souhlasíš, tak pokračuj dále,
a kliknu na políčko "číst".
Jak řekl Edgar Allan Poe... ,,Ti, kdo sní ve dne, poznávají mnohé z toho, co uniká snivcům pouze nočním." Já nejsem blázen. Sním ve dne a přemýšlím o věcech, co se nikdy nestaly...