Prázdniny S Tátou - Nikola Pokorná (Kolkolka) - Wattpad

Prázdniny S Tátou

Reads 141
Votes 12
Parts 6

Reads 141
Votes 12
Parts 6

dráma francie paříž puberťačka teen táta

Natalii je 14 a svého tátu viděla naposledy před osmi lety. Proto za ním letí do Francie. Splní se její očekávání na tátu a jeho život? 

Je to moje první knížka 🤔😏🙄
Tak snad se bude líbit 😯🤐All Rights Reserved

dráma francie paříž puberťačka teen táta

Table of contents

6 parts

Sign up to add Prázdniny S Tátou to your library and receive updates

or

Content Guidelines

You may also like

The teacher? by Umeleckyucet

V tu chvíli nastalo mezi námi ticho. Slyšela jsem jak mu hlasitě tluče srdce. Byla pravá chvíle si o něj beznadějně opřít hlavu ale tentokrát mě něco táhlo na druhou stranu. Oknem prosvítalo pár posledních zlatých paprsků slunce. Jeho oči byly hluboký, jakoby se mi snažil prokouknout do duše, do srdce, během toho se mu ale blištili, něco jako odrazy paprsků na jezeře. Jen málokdy nedokážu popsat emoce co kolem nás poletují. Bez špetky humoru ke mě sklonil hlavu a do ucha mi zašeptal: „ To že jsem tvůj učitel se nezmění, ale ostatní by klidně mohlo..."

Mezi NÁMI by MyMagicLexi

"Vidíš to, Kovbojko? Takhle vypadá svobodná bytost." *** Jedna zbloudilá fotka na Instagramu dokáže pořádně zamíchat kartami. Své o tom ví i Jade, která tak během jednoho dne přišla nejen o nejlepší kamarádku, ale i o dobrou pověst. Škola sice oficiálně skončila, ovšem odsuzující pohledy spolužáků provází Jade na každém kroku ve městě. Na následující dva měsíce se tedy nabízí jediné možné řešení - sbalit si kufry, vypnout mobil a odjet někam hodně daleko. Když je Jade nabídnut pobyt na ranči u tety Luren, neváhá ani vteřinu. V srdci zionského národního parku, v obležení červených skalisk a rychlých koní, se snaží znovu nabýt důvěru v přátelství. Jenže cestu jí zkříží mladý mustang Diego, místními přezdívaný též jako „Modrý ďábel". A tak se potkávají dvě bytosti, které společnost neprávem odsoudila. Dostanou ještě někdy druhou šanci?

HIM✔ by void_pierce97

„Ty se nejdeš schovat?" zeptal jsem se ho zvědavě, protože se opravdu nezdálo, že by měl v plánu dostat se z dosahu těch kapek. Hlavu vrátil do normální polohy a celým svým promočeným tělem se otočil na mě se zářivým úsměvem, zatímco si z očí znovu sejmul vodu, aby se na mě podíval. Když tak udělal, jeho tmavé oči byly plné štěstí a nadšení. Nerozuměl jsem mu. „Proč bych se měl před tím schovávat?" opáčil mi otázkou. „No, já nevím, mohl bys třeba onemocnět," odpověděl jsem starostlivě, nad čímž se jen zasmál a znovu roztáhl své paže. Chytal do dlaní každou jednu kapku, která se vpila do jeho kůže. Několik lidí proběhlo rychle kolem jeho domu, on si jich však nevšímal. „Déšť je něco, co už od mala miluju. Je to novej příval energie, kterej je potřeba uvítat s otevřenou náručí a ne se mu stranit. Je to něco, co nedodává sílu jen přírodě, ale i nám, lidem. Já jsem déšť a déšť je já." *** Příběh Michaela Daltona, šestnáctiletého chlapce, jenž už delší dobu skrývá tajemství. Tajemství, jež mezi něj a jeho nejlepšího přítele postavilo bariéru, která se zdá být nezničitelná. Ovšem, ona se tak opravdu jen zdá a Michael sám brzy zjistí, že nic není nemožné, pokud má člověk lidi, o které se může opřít...

Doučování debila [short story] by bellah2o01

„Já vím. Vždycky je ze mě každá vedle." „Radši bych jedla po zbytek života voskovky a čuchala si k bratrovým propoceným ponožkám, než doučovat tebe." „..." „Co na mě tak čučíš, debile." cover: @Loniee-Dulce

The Love We Wrote by laheyx

Mateo vždy žil ve své vlastní bublině. Bylo mu dvacet jedna let a nikdy neměl svou první pusu, natož tak něco více. Miloval knížky, psaní, hudbu, v klubu byste ho našli jen tehdy, když ho přemluvili kamarádi, nikdy si to ale upřímně neužil. Byl přehlížen všemi, co by o něj kdy mohli projevit zájem. A taky měl v sobě blok. To by bylo dobré zmínit. Ten blok totiž způsoboval, že interakce s lidmi mu přinášely úzkosti. A mít s nimi něco víc? Osobní kontakt? Tak na to neměl ani pomyšlení. Jenže přece mu už bylo dvacet jedna, no ne? Proč nikdy neměl ani pusu? Co s ním bylo špatně?

Zůstaň / Stein27 by knihomolka003

,,Potřebuju tě. Přísahalas, pamatuješ? Přísahalas, že mě neopustíš... Že zůstaneš." 1. místo - #sad (31. 1. 25)

Zakázaný ovoce // STEIN27 by yoursonly_27

Petr mě vytáčel k nepříčetnosti, ale zároveň... něco na něm bylo. Něco, co mě přimělo přemýšlet, i když jsem to nechtěla. A to mě možná štvalo nejvíc. „Víš co, Petře?" začala jsem. „Ty možná jseš zvyklej na holky, co ti padaj k nohám, ale já rozhodně nejsem jedna z nich." „A já zase nejsem zvyklej, že by mi někdo odolával," řekl s klidem, jako by to byla nejpřirozenější věc na světě. „Tak to je asi problém," odsekla jsem. Vše je vymyšleno, je to fikce a nic se z tohoto nestalo.

Lovesong by laheyx

Jaké jsou šance, že vyhrajete v soutěži cestu kolem světa se slavným zpěvákem? A jaké jsou, že vyhrajete v loterii? Nejspíše podobné. Oliver si měl raději vsadit v loterii.

I can't love you. ✔ by evsoukupova

Co se stane, když šestnáctiletá dívka začne vnímat nejlepšího kamaráda svého staršího bratra jinak? Jason je pohledný a sympatický vysokoškolák, který se líbí většině kamarádkám Annie, ona ho ale bere jen jako kluka, se kterým vyrůstala ona i její bratr. Jenže později se její pohled na něj změní a Annie se do něj zamiluje. Jaké trable to mezi Annie, její rodinou a kamarádkami vytvoří? UPOZORNĚNÍ - V příběh je starší než dva roky, častý výskyt gramatických chyb. #2 Teen Fikce (29.5.2016 ) #1 Teen Fikce (12.6.2016) #2 Teen Fikce (7.8.2016)

Waves of Tomorrow by laheyx

Kit byl vždy ve špatný čas na špatném místě. Až do jedné vysokoškolské party, kde se mu náhodou podařilo zachránit život. Jaká ironie vzhledem k tomu, že on sám si život jednou pokusil vzít. 8.6. 2021 - 23.10.2021

You may also like

Slide 1 of 10

The teacher? cover

Mezi NÁMI cover

Doučování debila [short story] cover

The Love We Wrote cover

Zůstaň / Stein27 cover

Zakázaný ovoce // STEIN27 cover

I can't love you. ✔ cover

Waves of Tomorrow cover

The teacher?

V tu chvíli nastalo mezi námi ticho. Slyšela jsem jak mu hlasitě tluče srdce. Byla pravá chvíle si o něj beznadějně opřít hlavu ale tentokrát mě něco táhlo na druhou stranu. Oknem prosvítalo pár posledních zlatých paprsků slunce. Jeho oči byly hluboký, jakoby se mi snažil prokouknout do duše, do srdce, během toho se mu ale blištili, něco jako odrazy paprsků na jezeře. Jen málokdy nedokážu popsat emoce co kolem nás poletují. Bez špetky humoru ke mě sklonil hlavu a do ucha mi zašeptal: „ To že jsem tvůj učitel se nezmění, ale ostatní by klidně mohlo..."