Až naprší a uschne

,,Máš mě ráda?" položil otázku klidně a s tázavým pohledem.
,,Až naprší a uschne." řekla s úsměvem a do vlasů jí spadla další kapka vody.
,,Proč mi to děláš tak těžké?" stekla mu slza po tváři.
,,Ani nevím. Proč to zase děláš těžké ty mně?"
Pokrčil rameny a otočil se zády. Ona pouze sklopila hlavu a přemýšlela, jestli má déšť odvolat nebo přivolat více kapek. Místo toho však stekla ta jedna... Ta slaná.
To se asi nemělo stát. Povzdechla a prohrábla si vlasy.
V tom se otočil, uchopil ji za bradu a zvedl hlavu. Spolupracovala. Dívali se navzájem do očí a neřekli ani půl slova. Déšť mluvil za ně.