∆ - •~Helianthus~• - Wattpad

Story cover for ∆ by Melanchelianthus

∆

Melanchelianthus

Reads 385
Votes 44
Parts 3

Reads 385
Votes 44
Parts 3

Melanchelianthus

básně krása květiny people poetry poezie

Básně o úžasných lidech?All Rights Reserved

básně krása květiny people poetry poezie

Table of contents

3 parts

Sign up to add ∆ to your library and receive updates

or

Content Guidelines

You may also like

Odložené verše by znovuzrozena_zezla

~jen si zde odložím pár rýmů...~ ( a vzpomínek)

Fialová mlha by Nikey48

Svléknu ze sebe pravdu, odložím ji vedle postele jako starou košili s vůní někoho, kdo už není v mém životě. Zanechám tu moje světlo i tmu. Moji mlhu.

rezavý plíce a děravý srdce by _mitchisimon_

Můj přítel mi kdysi na poli utrhnul slunečnice. Pověděl mi, že ho to napadlo jen tak náhodou, ale pro mě to byl čin lásky. Ukázal mi, že pro naše pouto dokázal i maličkostí zahřát mé srdce a dát mi něco, co z celého srdce miluji.

Bláznův Deník by EmphaticallyPoet

V dnešní době hodně lidí trpí psychickými a duševními problémy. Proto mě napadlo sepsat o všech možných duševních chorobách básně, které by je vystihovali. Avšak poslední dobou jsem už trochu vyměkl, a nebude to jen o smutných depresích, nebo zvláštních poruchách. Budou zde i různá odborná označení pro lidi, o kterých si možná nikdy neslyšel/a. Takže zkráceně tato sbírka se týká odlišných lidí. Ty, jako čtenář, se můžeš přiučit, a nebo se dokonce v něčem můžeš najít.

To, co jsem nikdy neřekla nahlas by kat_ka_a

Seznam mých myšlenek a dopisů, které marně čekají, až budou odeslány:) Řekla bych, že main téma bude láska - věc, která mě pronásleduje a straší neustále

Básně zlomené duše by AdelkaHusakova

Zlomená duše v stínech se skryla, v očích má ticho, co mrazí i zrcadla. Kde kdysi plály sny jako vítr z polí, teď trny z bolesti srdce jí zdobí. Na každém kroku jen stín svého já, hlas, co ji vedl, se navždy ztrácí. Přesto však někde v hlubinách žhne, jiskřička naděje, že nový den přijde.

abstrakt. by i2konrad

Existuje prostor, kde slova mizí dřív, než je dokážeš vyslovit. Není to prázdnota - je to něco hustšího, tišší. Místo, kde forma mluví hlasitěji než jazyk. Abstrakce není útěk od reality. Je to destilace. Když odstraníš všechno zbytečné, zůstane jen podstata. Černá a bílá. Křivka a prostor mezi ní. Lidé hledají význam ve tvarech. Vidí písmena, symboly, tváře. To je v pořádku. Ale možná nejdůležitější není to, co v abstrakci vidíš, ale co ti dovolí nevidět.

zlámaný žebra - poezie by Peregrin_Took

učím se dýchat, ale vzduch má ostrý hrany... pět měsíců, pět pátků, nekonečno nádechů. tohle je sbírka o hledání bezpečného místa ve světě, který se točí příliš rychle, o tom jak přepsat strach ve vlastní hlavě a jak se naučit stát, i když se podlaha hýbe. pro všechny, kdo se bojí zdí, ale učí se otevírat dveře. (obsahuje motivy generalizované úzkostné poruchy a jiných úzkostných či panických poruch)

Osudy Nás Všech by znovuzrozena_zezla

Básně mojí neukočírované duše by urbtom

Mé vlastní básně a rýmy, které jsem se rozhodl sem jaksi odložit. Vždycky jsem měl pocit že nemám jak své emoce, názory ,či jiné věci které mě napadají, vyjadřovat. Právě proto jsem si začal psát nějaké básničky a rýmy, které mi pomáhali se nad věcí vždy zamyslet a pomohli mi uvolnit myšlenky na zbytečnosti okolo mě. Proto některé básně, které jsem napsal či v budoucnu napíšu, jsem se rozhodl sepisovat sem. Snad se bude líbit!

You may also like

Slide 1 of 10

Odložené verše cover

Fialová mlha cover

rezavý plíce a děravý srdce cover

Bláznův Deník cover

To, co jsem nikdy neřekla nahlas cover

Básně zlomené duše cover

abstrakt. cover

zlámaný žebra - poezie cover

Osudy Nás Všech cover

Básně mojí neukočírované duše cover

Odložené verše

~jen si zde odložím pár rýmů...~ ( a vzpomínek)