Tančím Pro Tebe ✔

,,Tati, prosím," snažila se dohnat jeho rychlou chůzi. V očích měla smutek a hanbu.
,,Na co mám čekat!" prudce se k ní otočil. Nepoznával svou dceru. Přemýšlel, co udělal špatně, že za ni musel zaplatit kauci. ,,Chceš mi tu namlouvat, jak jsi v tom nevinně? Na to nemám čas ani náladu!" zařval. Bylo mu jedno, kde jsou a kolik lidí je pozoruje. Měl vztek, který musel dostat ven.
,,Ty nikdy nemáš čas!" i ona zařvala. ,,Jako bych pro tebe nebyla důležitá. Už ani nevím, jestli mě máš rád. Jsem jen špína za tvými nehty a podle toho se ke mně chováš. Mám toho dost! Jsem tvá dcera a mám tě ráda, ale už mě nebaví, jak mě pořád přehlížíš!" rozplakala se. Po dlouhé době nedokázala zadržet pláč. Ne teď, když se dívá svému otci do očí a vidí jen zklamání. ,,Jsi na mě hrdý, jen když vyhraju nějakou blbou soutěž. Teprve potom jsem tvá dcera. A to jen kvůli tomu, že ve mně vidíš mámu. Víš vůbec, jaký je to pocit? Jsi sobeckej parchant!" vyletělo z ní, ani netušila kdy. Ta slova její otec nestrpěl. Dcera už mu dlouho pila krev a tak se stalo, že to nevydržel a uhodil ji. Nelitoval toho. Podle něj si to zasloužila. Odmalička se o ni staral. Měla vše, co potřebovala a ještě mnohem víc. Co za to vše dostal? Nic! Jeho dvaadvacetiletá dcera byla kriminálník a nazvala ho sobeckým parchantem.
,,Nejsem ti dost dobrej? Tak mě poslouchej. Hned po soudu se stěhuješ k tetě do Ria. S tancem jsi skončila, stejně tě nebaví. Rozluč se s kapesným. Od této chvíle se budeš živit, šatit a starat se o sebe sama. Pokud to odmítneš, já se odmítnu postarat o to, abys neskončila v base, protože za ten tvůj průser se to klidně může stát."