podle názvu mnou vymyšlené básně a písně tohle nebude mít ustálený čas aktualizování prostě když budu chtít tak něco připíšu Uvidí se jestli to dám označit pro dospělé Záleží podle obsahu co sem napíšu Obsahuje : Lehké znázornění Smrti Lásku Pár vulgárních slov

Tohle je má úplně první sbírka poezie, jejíž obsah jsem psala zhruba od roku 2021 do roku 2023, zveřejnila jsem ji již jednou na mém bývalém profilu na této platformě, který jsem už smazala. Dávám ji sem, jelikož si myslím, že tyto poezie mají jistou váhu ale hlavně odráží můj svět v oněch letech a jistě ukazují i můj osobní posun v psaní, pokud bychom si přečetli tuto sbírku i moje novější poezie. Také jsou tu vidět rozdíly v mých vztazích s okolím, což považuji za velice zajímavý element, který dá určitý nádech mojí tvorbě pro toho, kdo by si dal souvislosti dohromady. První poezií začalo naprosto veškeré moje spisovatelské cítění, pokud to tak můžeme nazývat, které přetrvává dodnes a vyvíjí se paralelně s mou osobou.

Tahle kniha je o pravdách, které šeptáme jen sami sobě. O pocitech, které dusíme, aby to nebolelo ostatní. O tichu, které někdy křičí víc než slova...

Střepy duše je sbírka básní, které také publikuji na web Písmenkáři. Sbírka je odrazem lidského nitra a pojednává o psychickém rozpoložení různých jedinců, o emocích, trápení i radostech. Zkrátka obsahuje to co přináší život. ⚠️TW: Obsah je velmi pochmurný a explicitní. Objevují se motivy sebepoškozování a smrti. Prosím, zvažte svou citlivost, než se začtete.

nutils mě lhát.

Nevyřčená slova, potlačované touhy či zranění. Čistý nádech, těžký výdech a bolestivé ticho nebo osvobozující křik. Následující texty, které budete číst, budou dopisy lidem, již možná nechtějí vědět mé pocity, nebo jen možná není ten správný čas jim vše sdělit. Tato sbírka myšlenek a pocitů bude mít, tedy alespoň v to doufám, tu nejčistší formu mého světa ukrytého hluboko pod tajícím ledovcem. Budou to příběhy vyprávějící můj smysl pro umění, lásku, smrt i zrození. Nenechte se vyvést z míry, i ty nejmenší symboly mohou mít často rozšířený význam asi jako podhoubí našeho podvědomí.

Tvorba tvořená v tichu, kde slzy byly denním chlebem. Srdce chřadlo a láska mizela v dáli.

Svléknu ze sebe pravdu, odložím ji vedle postele jako starou košili s vůní někoho, kdo už není v mém životě. Zanechám tu moje světlo i tmu. Moji mlhu.

.

Pár veršů od řadového občana. Možná - či snad - se v nich najdete i vy. Jistě se tato sbírka bude odchylovat od běžného obsahu na této platformě. Nicméně dozajista poznáte důvod, proč si přeji aby byla co nejpřístupnější. Pro zajímavost a pro možný začáteční bod pro vás: moje nejoblíbenější jsou zatím Jidáš v saténu a Pán u nádraží, ale s upřímností a snahou být trefný jsem psal všechny.