Heroes of the night

Byli jako my. Žili a milovali jako my. Chtěli být jako my. Ale ztratili všechno...jako my... Příběh o tom, že i hrdinové mají své sny a cíle...

„Ahoj, jsem doma!" můj hlas se rozléhal po prázdném domě. „Sharon?" můj hlas byl stále zoufalejší. Pomalu jsem vycházel schody do druhého patra a pořád vyslovoval její jméno. Rozhlédl jsem se po ložnici, ale nikde nebyla ani známka života. Poprvé za už dlouhý čas jsem pocítil strach...strach o ni... bál jsem se, že se ztratila, ublížila si, nebo někdo ublížil nebo ještě ubližuje jí...byl jsem zbabělec...