V depresi

Snažím se soustředit na drobné detaily. Stébla trávy. Kamínky na asfaltu. Odhozený nedopalek. Zhluboka se nadechnu. Zatnu ruce v pěst. Prostě to udělej. Tak dělej. Víš, že to nic nebude. Polknu a zavřu oči. Vítr mi jemně čechrá vlasy. Za chvíli přece bude po všem. Stačí jeden krok. Skončí to - a to jsi přece chtěla, ne? Tiše pláču. A vím, že tentokrát to nebude. Zbabělče. Vydechuji. Roztřeseně slezu dolů. Pak se svezu na zem, opřu se o betonový panel mostu a nahlas se rozvzlykám.