Never again [EDITUJE SE]
  • Reads 10,502
  • Votes 411
  • Parts 31
  • Reads 10,502
  • Votes 411
  • Parts 31
Ongoing, First published Jan 21, 2014
Mature
Jak by vám asi bylo, kdyby jste se báli chodit domů? Kdybyste se každý den vraceli s bušícím srdcem a strachem, který by vás neustále sužoval? Kdyby monstra pod postelí nebyla jen pouhou fantazií? O tom ví své mladá Megan Greeneová, která žije společně se svou matkou a malým bratrem po boku násilníka. Jack bije svou manželku i nevlastní dceru a oběma tak dělá ze života peklo. Evelyn odmítá nahlásit svého agresivního manžela a okolí vůbec nic netuší. Nikdo nemá ani potuchy, jaké hrůzy se dějí za dveřmi rodinného domku na rohu Paulding Street v Severní Karolině.  A nikdo nemá ani tušení, jak se Megan vyrovnává se svým životem. Nikdo se neptá, proč neustále nosí svetry a roláky, nikdo se neptá, proč neustále nosí dlouhé džíny, barevné nadkolenky nebo návleky na ruce. Protože ani v nejmenším nevypadá na někoho, kdo si sám ubližuje, aby se vyrovnal se vším, co se děje v jeho domě. 
Je pak tedy vůbec ještě překvapení, když na povrch vyplují několik let stará špinavá tajemství? Odmávnou se rukou nebo budeme svědky několika dalších zmařených životů?
  
  Upozornění: V příběhu se mohou objevit vulgární výrazy a násilné a sexuální scény
  
  ©2013 All rights reserved | @Malia-Torres | Teen fikce | 15+ (mladší jen na vlastní zodpovědnost)
All Rights Reserved
Sign up to add Never again [EDITUJE SE] to your library and receive updates
or
Content Guidelines
You may also like
You may also like
Slide 1 of 10
The teacher? cover
O 250 metrů později /Probíhá korekce/ cover
Jeden den, jedna noc /  Nik Tendo cover
Je to jen hra✔️ cover
Sink or swim cover
Můj drahý vyučující cover
olomouc v třinci cover
Protiklady v projektu  cover
Mezi NÁMI cover
Problem at the Other Side cover

The teacher?

91 parts Ongoing

V tu chvíli nastalo mezi námi ticho. Slyšela jsem jak mu hlasitě tluče srdce. Byla pravá chvíle si o něj beznadějně opřít hlavu ale tentokrát mě něco táhlo na druhou stranu. Oknem prosvítalo pár posledních zlatých paprsků slunce. Jeho oči byly hluboký, jakoby se mi snažil prokouknout do duše, do srdce, během toho se mu ale blištili, něco jako odrazy paprsků na jezeře. Jen málokdy nedokážu popsat emoce co kolem nás poletují. Bez špetky humoru ke mě sklonil hlavu a do ucha mi zašeptal: „ To že jsem tvůj učitel se nezmění, ale ostatní by klidně mohlo..."