Osudová chyba.. /creepypasta

,,Prosím" bylo to jediné co jsem dokázala říct.
Kdybych nešla ven. kdybych tam rovnou spala.. Kdybych... Mé myšlenky se zastavily, a už jsem jen cítila jak se mi nehty zarývá do mé jemné kůže. A čepel kterou druhým koncem svírala v ruce se mi probodává do břicha. Vzbudila jsem se. Bylo to tak živé že se mi nechtělo věřit že to byl sen. dveře od mého pokoje se otevírají a ja vidím osobu.. Tu známou osobu. Je to ona!