Ráno na mostě

Jako malý jsem měl velmi rád legendy a vyprávění o vodnících, vílách a bludičkách. Jednou se mi stalo něco zvláštního a můj život rázem dostal úplně nový smysl. Stal jsem se totiž součástí legend, které jsem vždy obdivoval. Bude tomu přes sto let a mě je stále dvacet. Každý den, každý týden, každý měsíc, každou hodinu. Den je pro mě nocí a noc je pro mě dnem. Každé ráno se objevím na ochozu jedné z věží, zapisuji statistiky, zaznamenám si zajímavosti, sem tam si načrtnu nějaký ten obličej. Každou noc čekám, až se objeví Rozálie.