Střední škola, vzdělávací institut. Zní to obyčejně, nezajímavě. V reálném životě je to však místo, kde lidé mohou prožít nejlepší, ale někteří také nejhorší roky svého života. Jsou tu i tací, kteří prostě ráno přijdou, promrhají tu pár hodin svého života a odpoledne zase odejdou. V podstatě neviděni, jakoby tam ani nebyli, nejsou ničím zajímavý. To je taková ta prostřední vrstva, vlastně ti to mají nejlehčí.
Ale o tenhle typ lidí v naše příběhu nejde, nás zajímají úplně jiní lidé. Ti, za kterými se každý otočí, když procházejí chodbou. Ti, o kterých všichni mluví, jako by je znali naprosto dokonale a přitom o nich neví vůbec nic. Tedy nic, co by byla pravda.
Ne, nejedná se o roztleskávačky ani fotbalisty, jako v každém druhém příběhu pro mladistvé. My tu mluvíme o třech obyčejných, přesto naprosto neobyčejných dívkách. Mluvíme o Andělech smrti.