Pootevřela jsem oči a porozhlédla se okolo sebe. Znala jsem to tu. V tomhle pokoji jsem trávila veškerý svůj volný čas, dokud se nestalo to, co se stalo. Nemůžu říct, jestli mi vadí , že tu jsem. Jestli jsem ráda, že ho opět vidím sedět na křesle vedle postele, kde ležím.
Bez dlouhého rozmýšlení jsem zavrhla všechny pozitivní myšlenky týkající se jeho, pootočila svou hlavu a podívala se na osobu, kterou jsem ještě nedávno měla ráda.
,,Co tu dělám?" šeptla jsem. Myslela jsem, že spí a že mě neslyší, protože svou hlavu měl opřenou o potetovanou ruku a oči měl zavřené. Překvapivě, oči otevřel a chystal se na odpověď.
,,Musel jsem tě vidět" posadil se z pohodlné polohy do té méně pohodlné, aby na mě lépe viděl. Bála jsem se každého jeho pohybu. Poté, co se stalo nevím, čeho všeho je schopný.
,,Proč ale? Víš přece, že už jsem tě nikdy nechtěla vidět! Zabil jsi mého nejlepšího kamaráda, už to nikdy nebude tak, jako dřív"
Cover by : LucyTolkien ❤️
All Rights Reserved