Jeden pád za druhým

Každý to známe. Ten zlomyslný pocit,kdy se cítíme být sami.
Jsme obklopeni jen špatnými myšlenkami a není nikdo s kým bychom si mohli promluvit.
Ztratili jsme sami sebe a jediné co v nás je,je prázdno. Přejeme si být zase štastní,ale to se nám i přes naší veškerou snahu nedaří.
Každé další ráno,ve kterém otevřeme své smutné oči je jen znamení,že už dávno ztratilo smysl žít.