Drátem do srdce

Jak někteří z vás možná víte, nadělila jsem hlavní hrdince jednoho ze svých příběhů SVT, neboli supraventrikulární tachykardii. Nebyl to jen náhodný výběr nemoci, která se mi hodila do krámu, abych ji potrápila.
Tohle povídání totiž není o ní.
Je o mně. A mém srdci s pracovní zkratkou TBH. Ten Bušící Hajzl.
O tom, jak jsem poprvé poznala, že moje srdce není úplně v pořádku, že tep okolo 250 úderů za minutu je reálný a proč mi lékaři budou chtít strkat drát do srdce. Mnoho lidí může říct, že byli na operaci se slepákem, ale kdo sakra může říct, že mu kovové něco strčí do tepny v tříslu (ano, tam dole) a protáhnou to až do srdce (tam nahoře), zapnou malý plamenomet a kus toho orgánu, co nás všechny drží při životě, vypálí?
A teď ta vtipná část.
Bez narkózy.
Já byla poctěna tím, že to o sobě budu moct říct, tak proč se nepodělit s vámi o mém ,tak trochu jiném slepáku'?

Za krásnou obálku moc děkuji @adinstrauss!