(DOKONČENO)
Jaký konec je ten správný? Musí vždy chlapec a dívka vzplanout hlubokým žárem lásky? Chuť po pomstě, oddanost, honba za pravdou, to vše dovede naši hlavní hrdinku k tomu, k čemu byla předurčena. Celý život žila v domnění, že je zrozením čirého zla, jedním z démonů, a nakonec tomu tak možná ani není. A co se stane, když se jí do cesty připlete tvrdohlavý lovec démonů rozhodnutý ji za každou cenu zabít. Zvládnou nakonec ochránit svět před zlem, které jej chce pohltit?
...
Po několika minutách, kdy už požár dosáhl nejvyššího stupně a skoro vše již bylo zničeno, se v plamenech cosi mihlo. Nakonec z nich vyšlo ono malé tříleté děvčátko, ovšem už nebylo takové jako dřív. Její tmavé vlasy pochytily ještě tmavší, ohnivě červený nádech. Z krásných bílých šatiček, které mělo na sobě, zbyl jen ohořelý, našedivělý kus hadru, který na děvčátku vlál. Ale největší změna proběhla uvnitř holčičky a ta změna se odrážela i v jejich očích. Z dříve krásných zelených oček nezbylo nic, nyní měla holčička oči temně červené jako krev, rudé jako rubín a pohled tak děsivý, že by zatrnulo i tomu nejvíce nebojácnému ze všech. Z oněch žhnoucích plamenů kráčela ven k lesu, tak vznešeně, s hlavou vztyčenou jako královna... královna PEKLA.
#1 v kategorii fantasy (9.8.2020)
"Byl můj... a já byla jeho. Byli jsme jedno."
Zatímco jsem na něj čekala, věděla jsem, že se mi mstí tím nejstrašnějším způsobem. Jeho touha po pomstě mu zatemnila mysl.
Ale mně to nevadilo.
Milovala jsem ho tak jako tak.
Protože přesně jak řekl Christian; byl moje Monstrum. Stejně jako já byla jeho anděl.