Odvrácená Strana Andělských Očí

Víš, co často dělám? Dívám se na oblohu. Tak jako nikdo. Zkoumám ty kapky, co padají dolů. Nejdřív to vypadá, že se na zem nikdy nedostanou, že ztrácí směr. Co domyslím tuhle představu, miliony kapek mi spadnou do tváře a já si uvědomím jaký život vlastně je. Pomíjivý viď? Nemůžeme se být jistý tím, co máme v danou chvíli. Cokoli co milujeme nám může zmizet během pár vteřin. Buď kvůli hádce, nebo kvůli něčemu jako je smrt. Proč jsi to udělala? Proč?
Jako malej kluk jsem si přál lásku na celej život. Miloval bych ji, laskal a kupoval dary, o kterých by se jiným ani nesnilo. To jsem měl v úmyslu dělat s tebou. Dívat se ti každý den do tvých jantarově hnědých očí, vídat tvůj smích, cítit tvůj dotyk... milovat tě. Co mám dneska? Bednu na stole, kterou se bojím otevřít. Stojí tam už rok. Nehybně, nedotkl sem se jí. Bojím se. Jsou tam důkazy a fakta z místa, kde se to stalo. Z čeho mám strach? Ptáš se tak hloupě? Co když sem tomu mohl zabránit. A teď by si tady byla se mnou a neležela by si na místě, kde se vrány chodí zpovídat ze svých hříchů. Svoje upocené ruce jsem vložil do klína. A celou tu dobu hypnotizuju tu podělanou krabici. Proč ... řekni mi, proč sis vzala život...