Dillí, říjen 2004
Nad Shahdarou už dávno začalo svítat. Ulice města, přidušené v horkém vlhku, byly jako každým dnem přetížené pohybem nesčetného množství chodců, kol, kravských a oslích kopyt i pneumatikami aut, která se upracovaností už div nerozpadala. Ze slumu táhl se typický zápach odpadků a lidských nečistot, z něhož nebylo možno uniknout. Po silném letním monzunu, který spláchl celou Indii, zanechal zde tuny odpadu, který však většina nedotknutelných pokládala za boží dar, neboť jim byl vzácnou obživou. Deště si vyžádaly oběť vysokou, avšak typickou pro zdejší kraj, pro nešťastnou zemi. A psi se začali stahovat zpátky do města, neb z lesů vyháněl je hlad, a dnem i nocí skučeli na pahorcích z odpadků, byli jako šlechta ve svém špinavém království.
Todos los derechos reservados