Prolog ,,Zamilovala jsem se jako když člověk usíná. Nejdříve pomalu a potom úplně." četla jsem citát z knihy Hvězdy nám nepřály. Vzpomínala jsem na Pavla a říkala jsem si jaké to bylo ještě před půl rokem. Jaké bylo naše setkání. Kolik radosti ale i bolesti jsem s ním prožila. Kolikrát jsem seděla doma a se slzami v očích jsem na něj čekala. Všechno se mi vracelo. Zapomínala jsem a ve chvíli kdy jsem zapomněla se zase objevil. Viděla jsem ho nebo napsal. Všechno se vrátilo a já do toho spadla znovu, ale už bez těch slz. Bez těch výčitek že za všechno můžu já. Jediné co se mi vybavilo byl ples na kterém jsem ho potkala a večer v který jsem ho ztratila - Tak je to tady. Příběh z mého života. Vše bude psáno tak jak se to opravdu dělo. Popsaných 8 měsíců lásky, radosti, slz a také utrpení! Přečtěte si první část.. -