Přežíváme

Pokud člověk žije naplno nemá strach ze smrti. Nebo tak nějak mi to jednou někdo řekl. Je to už dávno. Budu vám vyprávět příběh o lidech, kteří přežívají. O lidech, kteří žijí v nekonečném kruhu. Ženou se za nečím nereálným, za snem, který se jim stejně nesplní, protože nemají vůli. Kdyby ji měli a za svým snem se vydali s odhodláním si ho splnit, bylo by všechno jinak. Ale vlastně, tenhle příběh není ani tak o lidech, kteří přežívají, i když to tak může vypadat.

Tenhle příběh je o chlapci, který si toho všiml. O chlapci, který byl jedním z nich - jedním z nás - taky jen přežíval.

---
" Někdy je způsobem života smrt. Jen tak člověk může doopravdy poznat život. Jen tím, že ho ztratí. A když na samém konci, kdy jeho plamen života pomalu skomírá, neprosí o čas na víc, když je se svou smrtí a odchodem z tohoto světa smířený, až tehdy poznáš, jaký ten člověk doopravdy je, protože tváří v tvář smrti jsou všichni upřímní. Tváři v tvář smrti jsme si všichni rovni. Bez rozdílu. Pokud žiješ naplno nebojíš se zemřít. Pokud se nebojíš zemřít žiješ naplno."