Amber Marshallová.Jezdkyně-2

,,Ale počkej,vždyť jdeš dneska večer ven s Ethanem,nebo jsi snad zapomněla?" řekla jsem udiveně.Samm vzala do rukou svůj mobil a obrátila oči v sloup.
,,Samozřejmně že jsem nezapomněla,zrovna mu píšu,ať nezapomene na nějakýho hodnýho kámoše,který by se tě večer ujal." uchichtla se.Já se však zamračila.
,,Počkej,počkej!Ty mi chceš někoho dohodit?Jsem čistě po rozchodu,tohle mi nemůžeš udělat!" naštvala jsem se,ale uvnitř jsem se strašně těšila.Před týdnem jsem dostala kopačky,takže tu díru v mým srdci konečně někdo zas zaplní,ale nechtěla jsem to říkat nahlas.Ale vzájemnému úsměvu jsem se neubránila.
,,No tak když nechceš.." ušklíbla se Samm,a dál cosi dělala se svým mobilem.
,,Ne,chci!" vylítlo ze mě.Samm se se škodolibým úsměvem na mě podívala. ,,Tedaa..Pořád lepší než dne poslouchat mámin proslov o mé budoucnosti." přidala jsem k tomu.Přece jen jsem Samm znala,dělá ze všeho vědu.
,,Ale počkej,já nikdy na dvojrande nebyla..Jak to chodí? lekla jsem se.
,,No..vlastně úplně normálně,jako na normálním rande,jen je nás tam víc." řekla nepřítomně.
,,To vím taky.." odsekla jsem.
Dojeli jsme na místo.Při vystupování mě zas popadl tlak u srdce,ale byla jsem v přesvědčení,že by to nemělo nic být.S bolestí jsme došli až k Samm domů.Odemkla bránu,a vkročili jsme k nim na zahradu.Ihned nás běžel přviítat její pes,Ben.Rotomilé štěně kanadského retrívra se samou radostí,že jeho panička dorazila domů,skákalo radostí.Samm ho vzala do náruče,a vešli jsme dovnitř domu.Ve velkých a rozlehlých mistnostích se odrážely naše hlasy.Křeče na hrudníku jsem ignorovala a následovala Samm do obýváku.
,,Pustíme si zatím film,ne?" řekla nadšeně.já s úsměvem souhlasila. ,,Jdeme na to!"