Stejně jednou umřeš.

Zaječela jsem a vycouvala ven.

Spatřila jsem ty rozházené věci a dokázala si živě představit, jak se lidé snažili ve spěchu odejít.

„Kurva!" zanadávala jsem, když mi hovor nebrala ani linka 112.

I přes mé vysoké boty jsem běžela jak snad ještě nikdy před tím.

Čekala jsem, že přijdu domů a oni tam na mě budou čekat. Máma, táta a i můj malej bráška.