Impossible

"No tak, Hope!" zakřičel a chytl mě za zápěstí. Sykla jsem kvůli mírné bolesti a ruku jsem potáhla pryč.

"Neříkej mi tak! Pro tebe už jsem jen Kate...Nech mě být Harry!" bouchla jsem ho do hrudi a vydala se na útěk.Vyběhla jsem pryč z jeho domu a prostě utíkala pryč. Nechci s ním už mít nic, vůbec nic společného! Po chvíli jsem doběhla k menšímu lesíku, kde jsem si sedla za strom. Snažila jsem se být co nejtišší, aby mě Harry nenašel. Trhla jsem sebou a zapištěla, když se předemnou ve tmě vynořila silueta člověka. Vlastně to byl Harry.

"Všude je sníh Kate. Podle stop tě najdu a ty to moc dobře víš" Zase mě chytl za záměstí a přitáhl si mě k sobě, což způsobylo, že jsem narazila do jeho hrudi.

"Prosím..Musíš mi věřit. Všechno ti vysvětlím. Hope, miluju tě a vím, že ty mě taky." V jeho očích byla vidět zoufalost. Ano, stále ho miluju, ale nevěřím mu. Zvlášť po tom, co udělal. "Musíš mi věřit" zašeptal mi do ucha a mě naskočila husí kůže....