Nikdy Není Pozdě🖤
  • Reads 5,581
  • Votes 177
  • Parts 13
  • Reads 5,581
  • Votes 177
  • Parts 13
Complete, First published Dec 19, 2017
Ahoj😏 příběh začíná na začátku jejich 5. ročníku v bradavicích😃 a vzhledem k tomu že absolutně nenávidím tu růžovou bábu tak na Dolores zapomeňte😂 
.
.
.
Nenajdete tu žádné zvrhlosti!!! Takže smůla @perverzniunicorn 😂😊
.
.
.
#DRAMIONE 💕🖤💕🖤💕
.
.
.
Draco🖤
.
.
.
Příběh uzavřen. Není dopsaný. Chtěla jsem ho původně smazat, ale nakonec ho tu nechám takhle jak je nedokončený.❌ Navíc jsem ho psala už hodně dávno a stejně tak i popis příběhu, takže je to docela doost cringe a hlavně tam jsou chyby a to nejen gramatické, tak mi prosím nenadávejte. Děkuji. 😂
All Rights Reserved
Sign up to add Nikdy Není Pozdě🖤 to your library and receive updates
or
#16true
Content Guidelines
You may also like
Řízeni adrenalinem by Balu512
65 parts Complete
„Jdeš tancovat?" Zeptal se jí a nechal jí dopít jeho pivo, které mu vytrhla z ruky. „Jasan, Kira by mě tu stejně nenechala celý večer jen tak postávat." Mikla útlými rameny. „To tvoje tancování spíš připomíná předehru dvě vteřiny před šukačkou. Ví vůbec vaši, že ještě nejsi v postýlce a dávno nesvíráš plyšového medvídka při spinkání?" Žvatlal jsem na ní jak na mimino. Bylo na ní vidět, že do teď o mé přítomnosti neměla ani páru. Můj hlas jí na chvíli zarazil, ale rychle se zapamatovala a s falešným úsměvem se ke mně a klukům otočila. „A ví policajti, že svou jízdou ohrožuješ nevinné babičky na přechodu?" Ušklíbla se a přiklonila se blíž ke klukům. „Pánové, neříkejte mi, že jste zase s tímhle tím," prstem zakroužila směrem k mé osobě. „Zase přijeli." Snažila se šeptat, ale musela mluvit dost na hlas, aby překřičela okolní hudbu. „Viděla jsem ho řídit a není to zrovna dvakrát hezký pohled." Jack s Joem to nevydrželi a vyprskli smíchy. John se snažil zadržet smích, ale pohrával na plné čáře, za to Mark se nestydatě řehtal na celé kolo. ... Tenhle příběh není ničím originální. Je psán pro duše, co si chtějí odpočinout od vážné literatury a hledají jen něco nenáročného, co jim zpříjemní čas. Jedná se o můj první pokus o psaní z pohledu jeho a jí, tak třeba si to někdo přečte... v příběhu se vyskytují: gramatické chyby, sexuální scény, vulgarismy atd...
stars at midnight | martinus gunnarsen by teris_chxrms
26 parts Ongoing
Dívka. Její jméno bylo napsáno někde ve složkách v nemocnici, ale také na její nemocniční posteli, kde trávila 90% svého života. Byla nemocná. Rakovina se u ní, sice už nerozšiřovala, ale stále tu ta šance byla. Šance, že přijde o život. Mladá, bláhová puberťačka s tím ale počítala, ale přesto si nechtěla připustit, že by se to opravdu mohlo stát. Pokaždé, přesně o půlnoci, si vylezla na střechu nemocnice a dívala se na noční nebe. Snila o jednom chlapci, který si před lety ukradl její srdce. Pozorovala hvězdy, jak září, každá je billiony světelných let daleko, každá je jinak velká... ale stejně jednou vyhasne. Kluk. Jeho jméno je skoro v každém časopise a v každém bulvárním článku na internetu. S jeho dvojčetem si už v tak mladém věku získali slávu a fanoušky, především holky, z celého světa, on však má v srdci místo jen pro jednu dívku. Dívku, miloval už jako malý chlapec. Dívku, která se jednoho dne jakoby vypařila z povrchu Země. Dívku, která se jednoho dne odstěhovala, odešla, bez rozloučení nebo bez vysvětlení. Dívku, kterou se už 4 roky snaží najít, ale marně. Dívku, jejíž jméno mu utkvělo v paměti, kterou nemůže dostat z hlavy. Co když je osud ale mocný a spojí naše dvě duše dohromady? ,,Lidé jsou jako hvězdy - každý jinak velký, každý je od sebe jinak vzdálený a taky každý jednou vyhasne." A kdy vyhasne ta naše hvězda? ©️2018 Teris Charms
You may also like
Slide 1 of 10
Řízeni adrenalinem cover
LEDOVÁ SOUHRA cover
Já a pan hokejista cover
Ve stínu prince cover
Jen jeho maličká.. cover
Burning down cover
 Děti mafie : Tajemství  cover
V pasti dominantního (yaoi A/B/O) cover
Inspiration ✔️ cover
stars at midnight | martinus gunnarsen cover

Řízeni adrenalinem

65 parts Complete

„Jdeš tancovat?" Zeptal se jí a nechal jí dopít jeho pivo, které mu vytrhla z ruky. „Jasan, Kira by mě tu stejně nenechala celý večer jen tak postávat." Mikla útlými rameny. „To tvoje tancování spíš připomíná předehru dvě vteřiny před šukačkou. Ví vůbec vaši, že ještě nejsi v postýlce a dávno nesvíráš plyšového medvídka při spinkání?" Žvatlal jsem na ní jak na mimino. Bylo na ní vidět, že do teď o mé přítomnosti neměla ani páru. Můj hlas jí na chvíli zarazil, ale rychle se zapamatovala a s falešným úsměvem se ke mně a klukům otočila. „A ví policajti, že svou jízdou ohrožuješ nevinné babičky na přechodu?" Ušklíbla se a přiklonila se blíž ke klukům. „Pánové, neříkejte mi, že jste zase s tímhle tím," prstem zakroužila směrem k mé osobě. „Zase přijeli." Snažila se šeptat, ale musela mluvit dost na hlas, aby překřičela okolní hudbu. „Viděla jsem ho řídit a není to zrovna dvakrát hezký pohled." Jack s Joem to nevydrželi a vyprskli smíchy. John se snažil zadržet smích, ale pohrával na plné čáře, za to Mark se nestydatě řehtal na celé kolo. ... Tenhle příběh není ničím originální. Je psán pro duše, co si chtějí odpočinout od vážné literatury a hledají jen něco nenáročného, co jim zpříjemní čas. Jedná se o můj první pokus o psaní z pohledu jeho a jí, tak třeba si to někdo přečte... v příběhu se vyskytují: gramatické chyby, sexuální scény, vulgarismy atd...