Následky

Znáte ten pocit? Ten pocit když vás někdo křivě obviní a vy z toho máte problémy?
Bohužel, tohle je jen slabá stránka toho, co se stalo mě.
Mě už ve čtyřech letech zavřeli do Azkabanu.
Pomalu ale jistě jsem tam umírala.
Byla jsem hubená, špinavá a jediné čeho se mi dostalo, bylo vzdělání z knížek které mi tam "strčil" jeden z mozkomorů abych nebyla tak zaostalá a uměla alespoň něco.
Ještě že jsem uměla písmenka a mohla si je přečíst. Bohužel tempo mého čtení bylo vražedné. Nebo snad považujete stránku za den jako normální tempo? Dovolte mi se zasmát.

Teď ale k tomu, proč tu jsem.

"Údajně" jsem zabila své adoptivní rodiče.

Jak ironické..
Narodila jsem se pod mostem, rok žila v děcáku a v čtyřech letech (neuměla jsem ani pořádně mluvit) zabila své adoptivní rodiče.

S klidem vám můžu oznámit, že mám nejhorší život. Ze všech.

Naštěstí umím teď látku na tři roky dopředu a plynule mluvit i číst.

Z učebnic které mám už všechny minimálně třikrát přečtené a zvládla bych je odříkat i pozpátku jsem se naučila i Němčinu.

Nejspíš mi bude v Azkabanu zbytečná ale umím ji! Yeey!

Už vás nadále nebudu zdržovat. Vrhneme se na zmatený, šílený, smutný, složitý a někdy poněkud zvrácený příběh mého života který nakonec našel tu svou světlou kapitolu.

Jmenuji se Rowan Black, potěšení na mé straně.