So close and so far

,,Hej, Frankie! Vstávej!" šťouchl do mě Kandell -můj bratr. (Kendl)
,,Už zase?"
,,Jo, máme misi, pohni!" křikl a už dělal bublinu. Během vteřiny přede mnou stál ve svém obleku.
Z nočního stolku jsem si vzala svoji nádobku s fialovými a růžovými žvýkačkami. Jednu jsem si vzala a udělala bublinu.
Již jsem i já byla připravena a tak jsem zmáčkla pohotovostní tlačítko a stará knihovna se odsunula.
Odhalila kovové tyče po kterých jsme sjeli do našeho hrdinského doupěte.

,,Dneska Newtona?"
,,Jo, ber ho" souhlasil bratr a tak jsem vzala jeho klíčky a hodila je po Kandellovi.
Ten je bez problémů chytil a naskočil do Newtona -modrého auta sestaveného na jekékoliv honičky.
Onen auto obsahovalo nejrychlejší motor na světě, sítě na zachycení zločinců, autopilota a taky bylo navržené tak aby zodpovědělo vše na co se ho zeptáme.

Sedla jsem si na sedadlo spolujezdce a připoutala se - bezpečnost především.

,,Můžeme?" zeptal se.
,,Můžeme", řekla jsem sebejistě.
Kandell šlápl na plyn a my jsme bleskovou rychlostí vyjeli z mendáže neboli tajné podzemní jeskyně.

A přesně tahle mise mi změnila celý život. A to je co říct, když mi je teprve čtrnáct.