Noc lunatikova

Noc lunatikova

  • WpView
    Reads 2,437
  • WpVote
    Votes 452
  • WpPart
    Parts 20
WpMetadataReadMatureComplete Fri, May 10, 2019
WpInfo
Fiction
Historical
Pan Rowle, jakožto mladý seržant, nikdy neměl problém s dodržováním rozkazů. Izolovaný od všech příbuzných kromě svého otce, málokdy poznal, zač je toho volnost. Když po dlouhé době navštěvuje svou sestru v Anglii, zdá se, že se od života plného nařízení a uniforem částečně zbaví a vše pro něj bude šlapat jako hodinky. To vše až do doby, kdy se idylka krásného života ve viktoriánské době zvrtává. Rowle se náhle setkává s vyvrhely odpadních vod Londýna a je připraven věci vrátit do pořádku. Avšak má to malý háček; jeho minulost. Čím jiným je světlo než číhající temnotou? Čím jiným je nenávist než odmítnutou láskou? Čím jiným je život než jen čekající smrtí? ~ • psáno formou deníku • očividně inspirováno historickými událostmi a postavami, může tudíž obsahovat adaptace na ně • korekturu udělala @Viki13402 Celým srdcem věnováno @Hobitko a @Pestsaulen
All Rights Reserved
Join the largest storytelling communityGet personalized story recommendations, save your favourites to your library, and comment and vote to grow your community.
Illustration

You may also like

  • Tajemství lesa
  • Nevěsta soumraku
  • Pirát v čase (ČESKÝ PŘEKLAD)
  • Černý Kapitán
  • Díky královu rozkazu...
  • Pod maskou
  • Princova neznám�á
  • Anne
  • Mezi Hedvábím a krví
  • Tanec Severu - Alora "Můj sen"

,,Mám na rukou krev mnoha..." neochotně jsem odvrátila zrak do vln. Věděla vše. Byla jsem jiná, než průzračná voda přede mnou. Cítila jsem stud za svá tajemství? Pokračovala jsem. ,,Jsi má. Však budeš-li chtít odejít, nemohu tě držet..." Ona pootevřela ústa, ale mlčela. ,,Vše je tak jiné s tebou, tak moc jiné... tolik krásné." Při mé řeči jsem mírně zakroutila hlavou, nečekaje na její odpověď. ,,Nebudeš se probouzet každým ránem v mé náruči. Nebudeš v ní každým večerem usínat. Jsem jiná, Brienne. Někdy mne odvane vítr a někdy mne spálí oheň..." Ona ústa stále pootevřená, zvedla se z kamene a opatrně přede mnou poklekla. Vzala mé tvrdé dlaně tím nejjemnějším dotekem a naše oči se spojily v upřímné hřmění bouře. Promluvila. ,,Toužím s tebou vát větrem a toužím být s tebou spálena." -------------------------------------------------------- Příběh Vody a Země. Dvou neobyčejných žen, jež najdou lásku smrti na krok blízko... -------------------------------------------------------- - Existuje něco, co na sebe nenavazuje? - - Že jsme tu navždy? To se uvidí. Už možná ano... -

More details
WpActionLinkContent Guidelines