Jaroslav Vrchlický (jen 6 z jeho milostných básní)

1) Celý den jsme spolu byli
2) Dvojí bouře
3) Intimní sloky
4) Leknínu bílé růže
5) Za trochu lásky ..
6) Zavírám oči, tma se na mne řítí

Jaroslav Vrchlický, vlastním jménemEmil Jakub Frida (Emilius Jakob Frida), (17. února 1853 Louny - 9. září 1912Domažlice) byl český spisovatel, básník,dramatik a překladatel.

Jeho dílo obsahuje kolem 270 svazků, mj. přes 80 básnických sbírek a 50 divadelních her.

Jeho básnické sbírky a dramata jsou vrcholnou ukázkou formální dokonalosti, avšak zároveň poměrně čtivé. Vrchlický se snažil dokázat, že čeština je jazyk, který dokáže vyjádřit vše.

Pozdějšími generacemi, počínaje generací 90. let 19. století, byla Vrchlického tvorba často kritizována a odsuzována za mnohomluvnost, patos, samoúčelnou rétoriku a šroubovanou jazykovou skladbu. Proti jeho dílu vystoupili například také o tři roky staršíTomáš Garrigue Masaryk, jenž Vrchlického uznával jen jako dobrého překladatele, a F. X. Šalda. Až další generace básníků jako např. Viktor Dyk,Lev Blatný a Jaroslav Seifert, si uvědomila kvalitu jeho básnického díla, nyní je Vrchlický považován za jednoho z nejvýznamnějších českých básníků.

Vrchlický svým ideově bohatým dílem připravil půdu pro symbolismus. Cílem jeho díla bylo vytvořit poezii, která by se zcela vyrovnala vrcholnému evropskému básnictví a která by ztělesňovala harmonický ideál člověka. Zabýval se historickými náměty, vývojem lidstva. Vycházel mj. z Legendy věků od Victora Huga. Při tomto mapování historie nacházel největší inspiraci v antické lyrice.