Soubor myšlenek a vzkazů, které mám na srdci.
Ať jsou důležité, či nikoli.
Dříve jsem si "povídala" s diktafonem, kam jsem nahrávala své pocity a trápení. Po nějaké době jsem vše smazala s tím, že je to věc vyřízená, přes kterou jsem se přenesla a něco si z ní vzala. Takhle to celkem fungovalo a tohle byl můj přístup. Až na to, že teď chci některé věci vykřičet do světa. A nahrávání na osamělém kopci není ta správná cesta, pokud chcete něco vykřičet, ale zároveň být tak trochu anonymní...
Psát budu tak, jak mě napadne. Časové období bude zřejmé hned na začátku každého myšlenkového pochodu.