Ve stínu nenávisti

Šedý stín se plíží po zemi směrem ke mně. Sune se tiše jako myška, snažíc se mě překvapit. Ale já ho vidím. Třeštím oči, sunu se dál a dál, jen pryč od něho, až narazím na stěnu. On je ale blíž a já těkám očima po pokoji. Jak se zbavit stínu? Stínu nenávisti, který mě nepřestane pronásledovat, dokud se mě nezbaví? Nebo dokud se nezbavím já jeho. Zavřu oči, skáču přes něj. Vidím jak natahuje své ruce, ale nechytí mě. Běžím na druhou stranu pokoje a zhasínám světlo. Je pryč.
Dnes už nerozsvítím.