M E S S

Chaos. Nepořádek. Všude. Venku. Doma. Ve škole. Na ulici. V obchodu. V mojí hlavě.

Potřebovala jsem pryč. Na furt. Nikdy už se nevrátit. Zahodit všechno. Opustit všechno. Vzpomínky. "Fake friends", těch pár co jich ještě zbylo. Ty místa. Ten chaos, ale přitom rutinu.

Bratr. Jedinej kdo mi rozumí. Ostatní nechápou. Nejsme jako ostatní. Nikdy nebudeme.

Všichni ma "zbožňujou". Ale nemám nikoho. Nikoho. Na objímaní. Na ty upřímné rozhovory. Na ty pravé úsměvi. Nechci u sebe nikoho. Být jen sama. Sama sebou. Nenechat si ublížit. Už ne. Přesto ten kdo tu ubližuje nejvíc, jsem já.

Chci být sama. K nikomu se nevázat. Nenechávat si ubližovat. Být závislá pouze na sobě. Na nikom jiném. Nikoho si moc nepouštět k tělu. Ani trochu.

Chci někoho. Toho co rozumí. Mně. Sobě. Chápe to. Snaží se. Alespoň. Stará se o mně. O malou stracenou zlomenou. Jako bych nebyla. Zajímá se. Probrečený noci, dny. Potřebuju někoho. Na furt. Ne z nátlaku. Upřímně.

Chaos. Nepořádek.