Lidstvo in da nutshel, haha

Kráčíme kolem řeky,
ač se bojíme utopení.
Hledíc stále na meloucí břehy,
cítíc se nepochopeni.
Chceme toho tolik,
nevíme nic.
Ale jsme lidi,
my si nedáme říct.
Děláme věci, kterých se bojíme,
rozhodnutí, chyby, za kterými si stojíme.
Své nedostatky a pochyby házíme na jiné,
lidi co nás milují, na kusy krájíme.
To nejcennější pro nás ničíme,
a pak si stěžujeme, křičíme.
Náš svět nám nestačí.
Chceme víc.