,,Vzpomínáš?" ozval se tichý hlas odněkud z nekonečné tmy. Na kůži jsem cítila jeho zákeřný, teplý dech a slyšela pomalé kroky všude kolem mě. Zvláštní však bylo, že jsem nepociťovala žádný strach. Jen nenávist ke světu a smutek, který mě doprovázel po celý můj zasraný život. Příběh možná reálný, možná smyšlený. Příběh o chladném životě, způsobeném ztrátou všeho dobrého, co měla. Příběh o někom, kdo vnímá svět úplně jinak a dívá se na něj z jiného pohledu. O někom, kdo vidí reálné konce příběhů naivních lidí.