Možná? Určitě.

Někomu stačí mít naději, někomu být posedlý a někomu stačí chovat naději k posedlosti.

*příběh obsahuje vulgarismy (a menší podporování alkoholismu před dosáhnutím 18ti let)*

*druhý díl knihy „Možná-omyl a ještě devadesát osmkrát"*

*ukázka z knížky*
„Ona mohla zemřít, Konráde." řeknu překvapená jeho humorem.
„Nezemřela by." prohodí jako by nic. „Spadla už nejméně po třetí. Minule měla zlomenou ruku."
Zděšeně se na něj podívám. „Tak proč tu jsi taky? Když nemáš ani výčitky svědomí."
„Protože ty je máš."
Vzdychnu. „Konráde,"
„Val, říkej si, co chceš, ale mě se jen tak nezbavíš a i přesto, co jsem ti provedl a přesto, že jsi mi řekla, že mě nenávidíš, nehodlám tě nechat samotnou."