Nikdy nejsem sama

Mami, proč si ty holčičky se mnou nechtějí hrát?" přiběhla jsem v jedenácti letech před maminku se slzami v očích.

Moje maminka byla nejmilejší a nejstarostlivější matka na světě.

,,Víš, zlatíčko." Začala jemně ,,Ony se tě bojí. Nás všech se bojí..."

Sklopila jsem pohled k zemi, na kterou právě spadla první slza. ,,Říkali mi, že jsem zrůda."

Všichni to říkali...

A měli pravdu. Tenkrát jsem to, ale ještě nechapala.